Jednoduché účetnictví a evidence příjmů a výdajů v Evropě
Od roku 2016 čeká účetní
řada změn, zásadně se změní zákon o účetnictví. Důvodem je nutnost transpozice
směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/34/EU ze dne 26. 6. 2013. Jejím
účelem je mimo jiné zjednodušení účetní agendy pro malé podnikatele a veřejně
prospěšné organizace. Do zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví se od roku 2016
dostanou nové pojmy, které kategorizují účetní jednotky podle jejich velikosti.
Účetní jednotky budou nově zařazeny do jedné ze čtyř kategorií účetních
jednotek. Zařazení do příslušné kategorie bude závislé na dosažení (překročení)
stanovených kritérií (alespoň dvou ze tří): hodnoty aktiv, čistého obratu a
průměrného přepočteného počtu zaměstnanců a to poprvé pro rok 2016 podle
ukazatelů účetní závěrky roku 2015. Podniky se podle dosažených hodnot budou
dělit na mikro, malé, střední a velké účetní jednotky. Toto členění je důležité
z důvodu návaznosti na povinnosti středních a velkých účetních jednotek a úlevy
pro mikro a malé účetní jednotky. Vybrané mikro a malé účetní jednotky budou
moci aplikovat zjednodušený rozsah účetnictví. Pokud nepřekročí kritéria pro
povinný audit, nemusí připravovat výroční zprávy a zveřejňovat kompletní účetní
závěrku (nezveřejňují výkaz zisku a ztráty).
Do zákona se také vrátí jednoduché
účetnictví. To sice bylo od roku 2004 zrušeno, ale § 38a zákona o účetnictví
umožňoval vybraným subjektům, aby jej vedly i nadále. Podnikajícím fyzickým
osobám bylo umožněno „účtovat“ obdobným způsobem, nazvaným daňová evidence. Tu
upravuje § 7 b zákona č. 586/1992 Sb., o
daních z příjmů. Od roku 2016 bude zákon o účetnictví obsahovat nová
ustanovení upravující vedení jednoduchého účetnictví. Jednoduché účetnictví
budou moci vést účetní jednotky, které nejsou plátci DPH, jejich
celkové příjmy nepřesáhnou 3mil. Kč za účetní období a hodnota jejich majetku
nepřesáhne 3 mil. Kč. Zároveň se musí jednat o účetní jednotky, jejichž primárním
účelem není podnikání. V zákoně o účetnictví opět budou definovány knihy,
ve kterých se v jednoduchém účetnictví účtuje,
tedy peněžní deník, kniha pohledávek a závazků a pomocné knihy o ostatních
složkách majetku. Podnikající fyzické osoby budou moci i nadále využívat
daňovou evidenci.
Na Slovensku zůstalo jednoduché účetnictví zachováno jak pro
podnikatele, tak pro neziskové organizace. Upravuje jej § 9 zákona č. 431/2002 Z.z., o účtovníctve. Navíc byla v roce 2009
zavedena daňová evidence, kterou upravuje § 6 odst. 11-17 zákona č. 595/2003 Z. z. o dani z príjmov. Daňovou evidenci mohou vést
podnikatelé, kteří nemají zaměstnance a jejichž zisk nepřekračuje 170.000 EUR.
V Německu a Rakousku tuto problematiku upravuje zákon o daních
z příjmů (Einkommensteuergesetz), v obou zemích § 4 odst. 3. Podle
zákonné úpravy se tato metoda nazývá také „4/3 Rechnung“. Podnikatelé,
kteří nemusí vést podvojné účetnictví, mohou zisk vyjádřit jako „přesah příjmů
nad výdaji“. Pokud je podnikatelův zisk vyšší, než 50.000 EUR (nebo roční obrat
vyšší, než 500.000 EUR), musí vést podvojné účetnictví. V Německu se tato
metoda označuje jako Einnahmenüberschussrechnung, v Rakousku
Einnahmen-Ausgaben-Rechnung.
Polští
podnikatelé se ziskem do 1.200.000 EUR mohou vést tzv. daňovou knihu příjmů a
výdajů (podatkowa księga przychodów i rozchodów). Jedná se o obdobu českého
peněžního deníku v jednoduchém účetnictví. Legislativně ji vymezuje § 24a
zákona o daních z příjmů fyzických osob (Ustawa z dnia 26 lipca 1991 r. o
podatku dochodowym od osób fizycznych) a nařízení ministra financí (Rozporządzenie Ministra Finansów z dnia 26
sierpnia 2003 r. w sprawie prowadzenia podatkowej księgi przychodów i
rozchodów). Tato účetní metoda se vztahuje nejen na fyzické osoby, ale také na civilní
společnosti, veřejné obchodní společnosti a partnerské společnosti.
Fyzické osoby v Estonsku mohou vést tzv. „účetnictví
pokladním principem“ (estonsky raamatupidamine kassapõhine, rusky
учёт по
кассовому
принципу). Podnikatelé evidují
pouze příjmy a výdaje. Účetní kniha se zde nazývá deník. Problematiku tohoto
způsobu účtování upravuje odst. 1 článku 37 a odst. 1 článku 38 zákona o dani
z příjmů (закон о
подоходном
налоге). Podrobnosti vedení jsou zveřejněny
v „Ustanovení Ministerstva financí o vedení účetnictví pokladním
principem“ (Постановление
Министерства
финансов от 10.10.1994 N 177 "Об установлении
порядка
ведения
бухгалтерского
учета по
кассовому
принципу" a
части 1
статьи 37 и
части 1
статьи 38
Закона о подоходном
налоге).
Fyzické osoby, rezidenti Litvy a právnické osoby, které nejsou
plátci DPH a nemají žádné zaměstnance, mohou vést jednoduché účetnictví.
V Lotyšsku jednoduché
účetnictví vedou fyzické osoby, podnikatelé, zemědělci a rybáři, jejichž roční
obrat nepřevyšuje 200.000 LVL. Vedení jednoduchého účetnictví je podrobně
vymezeno v nařízení vlády (MK noteikumi Nr.1160 "Kārtība,
kādā individuālie komersanti un citas fiziskās personas,
kas veic saimniecisko darbību, kārto grāmatvedību
vienkāršā ieraksta sistēmā" ("LV", 165
(4151), 16.10.2009).
Ve
Slovinsku existuje možnost vést jednoduché
účetnictví (enostavno knjigovodstvo). Peněžní deník se zde nazývá kniha příjmů
a výdajů (knjiga prihodkov in odhodkov). Problematiku vymezuje článek 73 zákona
o společnostech (Zakon o gospodarskih družbah (ZGD-1), ki ga je sprejel Državni
zbor Republike Slovenije na seji 4. aprila 2006). Účtovat
v soustavě jednoduchého účetnictví mohou podnikatelé s maximálně
třemi zaměstnanci. Jejich roční příjem musí být nižší, než 42.000 EUR. Jejich
roční průměrná hodnota aktiv (vypočtená jako polovina součtu hodnoty aktiv
k prvnímu a poslednímu dni obchodního roku) nesmí být vyšší, než 25.000,00
EUR. Pokud podnikatel překročí tato kritéria, musí vést podvojné účetnictví.
Podnikatelé v Chorvatsku zpracovávají knihu příjmů a
výdajů (knjiga primitaka i izdataka),
kterou
upravuje článek 23 zákona o dani z příjmů (Zakon o porezu na dohodak). Neziskové
organizace, jejichž roční obrat nepřekročí
230.000 HRK, vedou jednoduché účetnictví (jednostavno knjigovodstvo), které
upravuje zákon o finančním řízení neziskových organizací (Zakon o financijskom
poslovanju i računovodstvu neprofitnih organizacija). V Srbsku a Bosně a Hercegovině existuje
jednoduché účetnictví pod názvem просто
књиговодство.
Vedení jednoduchého účetnictví je upraveno zákony o daních z příjmů a
pokyny ministerstev financí.
V Bulharsku mohou vést jednoduché účetnictví (едностранно
счетоводство)
pouze fyzické osoby, které nejsou registrované k DPH a jejichž roční obrat
není vyšší než 50.000 BGN. Všichni ostatní musí vést podvojné účetnictví.
V soustavě jednoduchého účetnictví se účtuje v knize příjmů a knize
výdajů. Účtovat v soustavě podobné našemu jednoduchému účetnictví mohou
také podnikatelé ve Finsku.
Pojmy jednoduché účetnictví
a daňová evidence či evidence příjmů a výdajů bývají zaměňovány nejen
v Česku a na Slovensku, ale také v zemích bývalé Jugoslávie. V německy
mluvících zemích a v Polsku se pod pojmem účetnictví rozumí téměř vždy podvojné
účetnictví. Evidenci příjmů a výdajů zde historicky řešily daňové zákony.
S pojmem jednoduché účetnictví se lze setkat zejména v akademické
sféře, kde je zapotřebí vysvětlit rozdíl mezi jednoduchým a podvojným zápisem. V řadě
zemí mohou podnikatelé využít také nejrůznější paušální metody. Někde se jedná
o obdobu českých výdajových paušálů, jindy jde o stanovení daně paušální
částkou.