Daňová evidence
Jednoduché účetnictví
Podvojné účetnictví

Jednoduché účetnictví

Do zákona se také vrátí jednoduché účetnictví. To sice bylo od roku 2004 zrušeno, ale § 38a zákona o účetnictví umožňoval vybraným subjektům, aby jej vedly i nadále. Podnikajícím fyzickým osobám bylo umožněno „účtovat“ obdobným způsobem, nazvaným daňová evidence. Tu upravuje § 7 b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Od roku 2016 bude zákon o účetnictví obsahovat nová ustanovení upravující vedení jednoduchého účetnictví. Jednoduché účetnictví budou moci vést účetní jednotky, které nejsou plátci DPH, jejich celkové příjmy nepřesáhnou 3mil. Kč za účetní období a hodnota jejich majetku nepřesáhne 3 mil. Kč. Zároveň se musí jednat o účetní jednotky, jejichž primárním účelem není podnikání. V zákoně o účetnictví opět budou definovány knihy, ve kterých se v jednoduchém účetnictví účtuje, tedy peněžní deník, kniha pohledávek a závazků a pomocné knihy o ostatních složkách majetku. Podnikající fyzické osoby budou moci i nadále využívat daňovou evidenci.

Vedení jednoduchého účetnictví

Jednoduché účetnictví je zvláštní forma účetnictví, jehož cílem je podat přehled o příjmech a výdajích, o majetku, závazcích. Přívlastek jednoduché neznamená, že je vedení tohoto účetnictví snadné, ale že se účetní případy nezachycují na dvou účtech jako je tomu v podvojném účetnictví. Jednoduché účetnictví je založené na peněžní bázi. To znamená, že se nesledují výnosy a náklady, ale výdaje a příjmy.

Podobně jako podvojné účetnictví se v jednoduchém účetnictví účtuje o stavech a pohybech majetku a závazků, o rozdílu mezi majetkem a závazky, o příjmech, výdajích. Jednoduché účetnictví je méně systémové, než podvojné účetnictví. Nevyužívá některých prvků, které jsou v podvojném účetnictví běžné. Spokojuje se s menšími požadavky a k jejich dosažení používá jednodušší postup. Přesto však převládá názor, že jednoduché účetnictví je zvláštní forma podvojného účetnictví.

Jednoduché účetnictví se zaměřuje pouze na některé složky majetku: peněžní prostředky, pohledávky a závazky. Cílem jednoduchého účetnictví je podat přehled o příjmech a výdajích a tím i zjistit základ daně z příjmů. Je více spjato se zákonem o daních z příjmů a je koncipováno jako daňové.

V dávné minulosti se účtování věnovali převážně obchodníci, kterým postačovalo zjištění vlastního jmění. To zjistili jako rozdíl mezi svým majetkem a závazky. Porovnáním stavů vlastního jmění za jednotlivé roky zjistili, jestli jsou v zisku nebo ztrátě. S rozvojem obchodu byly sledovány další údaje, které bylo třeba evidovat. Roční soupisy majetku, závazků a hospodářských výsledků se rozšířily o evidenci během roku. Postupným rozšiřováním účetních záznamů vzniklo podvojné účetnictví. Větší podnikatelé účtovali v soustavě podvojného účetnictví, menší podnikatelé se spokojili s "jednoduchým" účetnictvím.

V novodobé historii se jednoduché účetnictví objevuje v roce 1991 v zákonu o účetnictví. V zákonu o účetnictví byly definovány požadavky na vedení jednoduchého i podvojného účetnictví. Tehdejší jednoduché účetnictví bylo určeno pro fyzické osoby, příspěvkové organizace, polické strany a církve. K 1. lednu 2004 byl zákon o účetnictví novelizován. Jednoduché účetnictví bylo zrušeno a nahrazeno daňovou evidencí. Daňovou evidenci upravuje zákon o daních z příjmů; jejím účelem je zjištění daňového základu. Daňová evidence byla určena pro fyzické osoby. Podnikatelé ji mohou vést např. v rozsahu jednoduchého účetnictví. Výraz podvojné účetnictví byl nahrazen výrazem účetnictví. K 1. lednu 2008 byl zákon o účetnictví novelizován. Účetní jednotky vymezené zákonem mohou i nadále účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví. Na Slovensku zůstalo jednoduché účetnictví zachováno, navíc byla v roce 2009 zavedena daňová evidence.

V jednoduchém účetnictví je odděleno účtování o peněžním hospodaření od evidence majetku. Nejdůležitější knihou v jednoduchém účetnictví je peněžní deník. V něm se zachycují pohyby peněžních prostředků (v hotovosti nebo na účtech u finančních institucí): příjmy a výdaje. Dále je v něm uveden stav jmění. Ten se zjišťuje součtem stavů zásob, základních prostředků, peněžních prostředků a pohledávek a odečtením závazků. Jednoduché účetnictví je založeno na dokladovosti. Veškeré záznamy v deníku tak musí být podloženy účetním dokladem.
V jednoduchém účetnictví se odděluje účtování o peněžním hospodaření od záznamů o složkách majetku a závazků. Účetní zápisy o peněžních prostředcích nesmí být prováděny mimo peněžní deník.

Účetní jednotky vedoucí jednoduché účetnictví vedou tyto knihy:

  1. Peněžní deník
  2. Kniha pohledávek a závazků
  3. Pomocné knihy o ostatních složkách majetku a o závazcích z pracovněprávních vztahů, pokud pro ně je použití: Knihy dlouhodobého majetku (hmotného, nehmotného, finančního),kniha cenin,kniha zásob,kniha pro sledování nepřímých daní u plátců daně (knihy pro sledování DPH a spotřební daně),karty opravných položek k úplatně nabytému majetku.
  4. Ostatní záznamy vyplývající ze zvláštních právních předpisů:Mzdová agenda,karty zákonných rezerv,karty opravných položek,karty časového rozlišení.


Peněžní deník je nejdůležitější účetní knihou v jednoduchém účetnictví. V peněžním deníku se v průběhu účetního období účtuje v časové posloupnosti o skutečnostech, které představují příjem nebo výdej peněžních prostředků. Peněžní deník musí obsahovat informace o příjmech, výdajích peněžních prostředků a jejich zůstatcích v hotovosti a na účtech u finančních institucí. V peněžním deníku se dále účtuje o průběžných položkách. Průběžné položky jsou obdobou účtu "peníze na cestě" v podvojném účetnictví, tedy při přesunech peněžních prostředků mezi pokladnou a účtem nebo mezi účty navzájem. Používá - li účetní jednotka cizí měny, účtuje o valutové pokladně nebo devizovém účtu. Účetní jednotka přijímající platby v hotovosti je povinna vést záznamy o denních tržbách a účtovat o nich v peněžním deníku minimálně jednou měsíčně. Zápisy v peněžním deníku umožňují zjistit po skončení zdaňovacího období základ daně z příjmů.

Druhou povinnou knihou jednoduchého účetnictví je kniha pohledávek a závazků. Kniha pohledávek a závazků obsahuje evidenci pohledávek a závazků vůči jiným subjektům. Tato kniha rozlišuje pohledávky a závazky z obchodních vztahů, z poskytnutých a přijatých záloh, pohledávky a závazky z poskytnutých a přijatých záloh a další možné závazky a pohledávky. Tato kniha umožňuje získávat veškeré informace týkající se jednotlivých dlužníků a věřitelů a závazků a pohledávek. Pomocné knihy účetní jednotka používá pouze v případě, že pro ně má využití.


Podle § 38a zákona o účetnictví mohly vést jednoduché účetnictví tyto účetní jednotky:

  • občanská sdružení,
  • honební společenstva,
  • církve, náboženské společnosti a církevní instituce.


Fyzické osoby, které vedou daňovou evidenci, mohou vést daňovou evidenci v rozsahu jednoduchého účetnictví. Je to rozumný způsob vedení evidence, neboť sama daňová evidence nemá tak přesně vymezené podmínky, jako jednoduché účetnictví. V rozsahu jednoduchého účetnictví fungují i účetní programy v modulu daňové evidence.

Autobiografická citace

BLAŽEK, J. Společné podnikání více fyzických osob: Diplomová práce. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2010. Dostupné též z http://www.josefblazek.eu/finance.